Pana Jaroslava to nezabilo. Zhroutila se střecha stodoly těsně vedle dílny…
—
„Už jsem toho v životě viděl spousty. Bouřky, vichřice. Ale tohle bylo jiný. Úplně nový. Prostě jsem věděl, že to nedopadne dobře. A všechno bylo tak rychlý, že to člověk nechápe,“ vypráví pan Jaroslav. Hukot, šedá tma, hvízdání. Pak letěl krov vedle dílny. 10 minut hrůzy než vyšlo sluníčko. Venku troska stodoly, hromada suti, trám zapíchnutý v opravovaném autě… bál se otočit na rodinný dům. Ten už byl v té době bez střechy.
Stejně je to štěstí v neštěstí: pan Jaroslav se schoval ve správné části domu. Rodina byla doma, takže když se hroutil krov, tašky rozbíjely i další auta na řešeto a voda se valila z půdy přes světla dolů, vyrazili pojistky. Když masakr skončil, z půdy rychle vytáhli tepelnou izolaci, nasáklou litry vody…. Kdyby nebyli doma, s jistotou najdou i propadlé stropy a zničené podlahy. Takhle jsou „jen“ staticky narušené, s průhybem, odsouzené ke stržení… Začali se bát každého dalšího mraku, a tak od příbuzných rychle vzali náhradní krytinu a s dobrovolníky zakryli ten cedník, co jim zbyl ze střechy. Každou další průtrž trávili v podkroví s čelovkami a montážní pěnou, aby se dovnitř nedostal nový déšť.
„Akt čirého zoufalství,“ konstatuje pan Jaroslav a ukazuje na zapěnovanou střechu domu, který vloni začali rekonstruovat. Teď budou nanovo….„Ze tří aut nám zbylo jedno pojízdné. Z obrovských borovic ani jedna. Prý se nedají vyvrátit s kořeny. Už vím, že dají,“ pokračuje pan Jaroslav suše. Škody zatím nemá vyčíslené. A dost možná ani neví, k čemu mu to bude. Tak jak tak musí dům dát dohromady, aby v něm zase mohli bydlet. Normálně bydlet.
„Pocity… pocity… už se mě na ně ptali. No nejdřív zmar. Tohle jsme v našich končinách nikdy nezažili…. Ale Morava je na tom hůř. My všichni ve vesnici žijeme a nemáme ani škrábanec… Na druhou stranu ani nemáme čas se hroutit, protože od toho čtvrtka makáme jak fretky. Asi to přijde později a bude to přirozený. Nejsme roboti. A já si zároveň uvědomuju, jak úžasnou mám rodinu, jak se vzájemně podporujeme. A taky že řetěz je tak silnej jako jeho nejslabší článek. A kdyby se zhroutil jeden, pak by to mohlo mít dominovej efekt.“
Pan Jaroslav je zatím jako skála. Poskytuje podporu manželce i synům. A odpočinout si chodí k zubaři. Na čištění kanálků. Prý ne že by se těšil, ale sedět hodinu s otevřenou pusou při zákroku člověka konečně donutí myslet na něco jiného… Než na to, že nemá střechu nad hlavou.
—
Pro pomoc Stebnu prosím použijte transparentní účet Okrášlovacího spolku Stebno 2020 – 2101141282/2010. Do zprávy pro příjemce napište Tornádo.
Chcete-li pomoci konkrétnímu člověku, připište jeho jméno do zprávy do příjemce. Tj. bude tam heslo Tornádo + jméno příjemce.
Každá Vaše koruna pomůže.
Pomůže materiál na střechy – trámy, latě, fólie, krytina.
Jsou třeba střechaři – tesaři a klempíři.
A až k nim dobrovolníci, co jim pomůžou.
Je nutná okamžitá psychologická pomoc.
Díky moc.
