Bouří rozmetané Stebno není na jižní Moravě, ale kousek od Loun. Jeho tragédie ale nemá menší platnost. „Bylo to jako bleskový válečný útok,“ říkají místní a v očích mají prázdno…. Ano, nepřítel se přihnal a za patnáct minut měl hotovo: sundal střechy, vymlátil okna, zlámal stromy, vyplenil zahrady. Zpustošil jistoty i obživu, narušil statiku domů i životů. Co zbylo? Brodit se kroupami, klopýtat přes sutiny domů i přes kořeny vyvrácených vzrostlých stromů. Hledat vyplašená zvířata. Nacházet kusy střech rozesetých po polích a loukách.
„Máma se schovala v garáži…těsně vedle o pár chvil později spadl strom,“ vypráví paní Ester, když mi ukazuje dům svých rodičů. Ještě ve čtvrtek odpoledne musel být krásný a musel v něm být krásný život. Dneska je bez střechy, celý rozmáčený, s fasádou rozstřílenou vším, co vichr zrovna metal po okolí, s hlubokým kráterem v nosné zdi, co připomíná díru po salvě samopalem. Bouře ufikla letité hortenzie, pergolu i zděný plot, střechu bazénu zmuchlala jako kousek papíru.
Paní Ester ale tvrdí, že jsou na tom jiní hůř. Naplňuje tak vlastně svoje slova, že lidé tady si nestěžují a neprosazují svoje intimní neštěstí. Nejen proto, že čtvrteční tragédii zatím otupují fyzickou dřinou v sutinách, ale i proto, že tady ve Stebně žijí na pětníku a vzájemně znají své osudy – těžké i bez zásahu tornáda. A tak mě Ester vede k paní Boženě. Její dům má místo střechy plachtu, místo dvorku rumiště, místo stodol zbořeniště. Paní Božena nám nabízí kávu, snaží se o co největší normálnost uprostřed kuchyně, kde není normálního vůbec nic: na podlaze desítky kartónů balených vod, co přivezli lidi jako materiální pomoc, vysklená okna s výhledem na trosky stodol, za troskami zapadající slunce. Apokalyptický výjev. Paní Božena sedí u stolu a když vypráví, nemá slzy. Zatím. Těch patnáct minut vzalo její rodině jistotu střechy nad hlavou i obživy. Z traktoru zbyl skelet, z pole plného brambor planina. „Mami, radši vůbec nechoď ven, volali na mě, když to přestalo. Vyšla jsem před dům, všude kroupy…synové brečeli.“
Ptám se, kde jsou synové teď: v promočeném domě bez střechy nemohli se svými ženami a několikaměsíčními miminky zůstat. A tak v domě zůstala sama. Neptám se, jestli je hospodářství pojištěné: tuším, že pokud vůbec, rozhodně ne proti tornádu. A nemusím se ptát, jak paní Boženě je – celé dny totiž uklízí, aby se nemusela zastavit. Aby nemusela přemýšlet. Aby se nemusela vracet k tomu, co se stalo. Protože by si musela znovu projít strachem o holý život, o svá vnoučata. I šokem z toho, co zbylo z jejího domova a z budoucnosti její rodiny. Ptám se paní Boženy, jestli ji můžu obejmout. To je to jediné, co pro ni v ten okamžik můžu udělat. Ale chci pro ni a nejen pro ni udělat víc….a moc poprosit i všechny solidární lidi, kteří jsou schopni se vždycky spojit a pomáhat si, když je třeba. Navzdory systému.Tak jako při covidu. Ve Stebně totiž zklamala a selhala místní samospráva, takže si místní opravdu pomáhají sami: Chlapi z místního okrašlovacího spolku, kteří doteď opravovali kostel, sochy a zabývali se malebností Stebna, museli vzít koordinaci do svých rukou. Prostě pomocnou ruku našli stebenští na konci svého ramene.
Ptám se, co potřebují. Vím, že potřebují sucho a teplo, že se bojí deště, který má nevyhnutelně a brzy přijít… a že déšť spustí proudy zadržovaných emocí…. Mluvíme o tom, že stebenští potřebují psychologickou podporu – a nejlíp okamžitě. Že – ač se to může zdát nevděčné – nepotřebují vybavení domácností, alespoň zatím ne, protože je třeba vzít pomoc ne od podlah, ale od střech: a na to jsou potřeba finance a odborníci. A dobrovolníci, kteří tesařům a klempířům pomůžou. A že ta pomoc nebude potřeba jen v těchto dnech, ale i v budoucích týdnech, kdy už si před zborcenými domovy nebudou dělat PR žádní politici a pomalu se zapomene. Ale jak na jižní Moravě, tak tady ve Stebně se život bude dávat do normálu pomalu, po trámech a po taškách a léčbou bolavých míst na domech i na duších.
—–
Pro pomoc Stebnu prosím použijte transparentní účet Okrášlovacího spolku Stebno 2020
2101141282/2010
Do zprávy pro příjemce napište Tornádo. Každá Vaše koruna pomůže.
Chcete-li pomoci konkrétnímu člověku, připište jeho jméno do zprávy do příjemce. Tj. bude tam heslo Tornádo + jméno příjemce.
Pomůže materiál na střechy – trámy, latě, fólie, krytina.
Jsou třeba střechaři – tesaři a klempíři.
A až k nim dobrovolníci, co jim pomůžou.
Je nutná okamžitá psychologická pomoc.
Díky moc.
